onuce, -e, onučka, -y (2. mn. -ček) ž. kus látky k ovinutí chodidla do obuví: skládat o. na noze; vkládat do bot o.; přen. hadr vůbec: o. na poklízení kuchyně (Baar); ♦ zacházet s někým jako s o-í, mít někoho za o-i vůbec si ho nevážit; být někomu pouhou o-í neuznáván, nevážen; ob. expr. hadr o-i tresce, žádný se polepšit nechce (pořek.) jsou stejně špatní