opačný příd. k opak 1. ležící, jsoucí na protější straně, na druhém konci něčeho; protilehlý, protější, obrácený: o. konec lesa; podívala se na o-ou stranu; poslal ho o-m směrem; dva o-é póly (Hál.); zool. tenkozobec o. 2. jsoucí protikladem, protivou, opakem něčemu, naprosto odlišný; protichůdný: o-é tábory; o-é mínění, stanovisko diametrální; o. smysl, význam; výsledek je o. obrácený; být v o-ém poměru; mat. o-é číslo záporné vůči kladnému; → přísl. opačně obráceně; naopak: to musíte jít o.; – je tomu právě o.; → podst. opačnost, -i ž.