opera, -y ž. (z it.) 1. dramatické hudební dílo určené k provozování na jevišti (na rozdíl od činohry 2): tragická, komická o.; romantická, italská o.; zpívat v o-ře 2. soubor předvádějící taková díla: člen o-y; jít k o-ře 3. operní budova: znovuotevření vídeňské o-y 4. nář. nesnáz, obtíž, potíž: narážel vědro (piva). Měl s tím o-u (Jir.); → zdrob. k 1 operka, -y ž.: Mozartova o. Bastien a Bastienna; dětská o.; — operní příd.: o. skladatel, tvorba, libreto; o. sbor, pěvec; → přísl. operně: o. režijní stránka; → podst. *opernost, -i ž.: dodávat dílu o-i