opičák, -a m. (6. mn. -cích) (*opičačka, -y ž., Ner.) 1. opičí samec: lezl po stromech jako o. 2. hanl. muž připomínající opici napodobivostí, šeredností ap.: cyničtí mladí o-ci; vdala se za ošklivého o-a 3. žert. n. hanl. přezdívka, nadávka muži: dejte pokoj, vy o-ci!; → zdrob. opičáček, -čka m. (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích)