opožděný příd. 1. takový, kt. se opozdil n. kt. někdo opozdil; opozdilý, pozdní: o-í žáci, svatebčané; o-é jaro; o-á senoseč; o. růst zubů; – o. příjezd vlaku 2. zaostalý (ve vývoji, zejm. duševním); zanedbaný: země o-á o sto roků za Evropou; o-é dítě; → přísl. opožděně: přijít, dorazit někam o.; – o. kvetoucí stromy; – řidč. působit o. zaostale; → podst. opožděnost, -i ž.