opotřebovati, řidč. opotřebiti (3. mn. -í) dok. (co) častým n. dlouhým užíváním znehodnotit: o. mnoho obleků; rovnoměrné opotřebování organismu; o. si zrak při nočním studiu; opotřebování sil; ekon. opotřebování, opotřebení základních fondů snížení jejich hodnoty používáním; tech. mez opotřebení, dovolené opotřebení míra udávající nejvyšší možné zvětšení n. zmenšení funkčního rozměru součástky; — opotřebovati se, řidč. opotřebiti se dok. častým n. dlouhým užíváním se znehodnotit: denním nošením se opotřebují každé boty; — ned. opotřebovávati, opotřebovávati se