opouštěti ned. (3. mn. -ějí) k opustiti: všichni přátelé ho opouštějí; prosila ho, aby ji neopouštěl; – o. úkryt; o. rodný kraj; ust. spoj. euf. o. tento svět umírat; – o. víru předků, své přesvědčení; – opouštěly ho síly; opouští ho paměť; k ránu ji opouští spaní; ♦ krysy opouštějí loď (koráb); → nás. opouštívati