opověděti dok. (1. j. -vím, 3. mn. -vědí, rozk. -věz, trp. -věděn) 1. poněk. zast. (co, koho) (napřed) ohlásit, oznámit, vyhlásit: o. návštěvu; napřed se opověděl; o. schůzi; opovědění nepřátelství, války; práv. (dř.) o. živnost, odvolání; opovědění rozepře formální oznámení sporu třetí interesované osobě †2. (komu, čemu) vyhlásit nepřátelství: opověděl Oldřichu z Rožmberka (Z. Nej.); o. městu (Choch.); — ned. opovídati