opozditi dok. (3. mn. -í, trp. -žděn) řidč. (co, koho) zpozdit, zdržet: o. tisk knihy; v práci ho opozdila nehoda; — opozditi se dok. 1. pozdě se (někam) dostavit, dlouho se (někde) zdržet; vzniknout, nastat, vyvinout se později než v obvyklý čas; zpozdit se, zdržet se: o. se k obědu, do práce; vlak se opozdil; o. se při startu, za průvodem; – žně se letos opozdily 2. (s čím) pozdě něco vykonat, uskutečnit: o. se se sklizní, s plněním plánu 3. (oč, v čem) zůstat pozadu ve vývoji, zejm. duševním, n. v názorech; zaostat: o. se o celý věk; dítě se opozdilo v růstu ○ předp. po- se: — ned. opožďovati (se), opozdívati se