opravný (řidč. a zast. opravní) příd. 1. souvisící s opravou: práce o-é a udržovací; o-é stanice traktorů; o-í list; úč. o-á položka kterou se v účetnictví opravuje jiná položka; práv. o. prostředek kterým se poskytuje možnost dát přezkoumat a napravit rozhodnutí nižší instance orgánem vyšším; o-é řízení v kt. se přezkoumává napadené soudní rozhodnutí; o-é usnesení kterým se opravují chyby v rozhodnutí n. v jeho vyhotovení; škol. o-á zkouška stanovená na opravu z předmětu, v kt. žák neprospěl 2. usilující o opravu (ve význ. 5), reformu; reformní: o. směr náboženský; myšlenky a snahy o-í (Pal.)