optika [-ty-], -y ž. (z řec.) 1. fyz. část fyziky pojednávající o světle, světelných jevech a přístrojích; (v optice) krystalová o. 2. tech. optická část přístroje n. stroje (čočky, zrcadla, hranoly ap.): o. fotografického aparátu; → příd. optický v. t.