opus, -su m. (6. j. -u, -e) n. neskl. s. (z lat.) hudební, řidč. slovesné dílo: první Smetanovo o.; katalog Foerstrových děl má přes 150 o-ů; zř. o. mladého básníka; hud. skladba n. soubor několika skladeb, mající stejné pořadové číslo v tvorbě urč. skladatele; zř. kniž. mn. opera, opera omnia [-ny-] (lat.) souborné dílo, sebrané spisy; opusový příd. hud. o-é číslo udávající pořadí hudební skladby v tvorbě urč. skladatele; přísl. opusově: o. číslovat