orati ned. (1. j. ořu, orám, rozk. oř, orej) 1. (co; ~) pluhem rozrývat, obracet a drobit půdu, a tím ji připravovat k setí n. k sázení: o. na podzim pole, strniště; o. pluhem, traktorem, s kravami; o. svou brázdu, přen. kniž. prožívat život; expr. prsty oral ve své šedé bradě (Jir.) rozhrnoval ji; tváří se, jako by ve svých aktech oral již dvě hodiny (Herrm.) probíral se 2. ob. (co) špatně dělat, provádět; kazit: moc toho při zkoušce nevěděl, první dvě otázky oral 3. ob. (kým, s kým) hrubě, autoritářsky s někým jednat, zacházet: o. sebou nedáme; o. s někým jako s otrokem *4. (co) bás. letem, plavbou brázdit: ani labuť, ani luna oblaky neoře (Mácha) ○ předp. do-, na-, na- se, o-, ob-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, před-, při-, roz-, u-, vy-, z-, za-, nás. orávati ○ předp. v. orati kromě na- se