osíti, řidč. obsíti (*obesíti) dok. (1. j. -seji, rozk. -sej, min. -sel, -sil, trp. -set, přech. min. -sev) (co; co čím) 1. provést setí něj. rostliny (zprav. obilí) do půdy: o. pole; o. záhony mákem; mít obseto *2. hustě pokrýt, osypat, posít: haluze šperkem obesety (Čech); přen. tvé líce osel trud (John); — ned. osévati, osívat, obsévati, obsívat