oslnivý (zast. zř. oslonivý Zey., Krásn.) příd. 1. (též *oslnný Ner.) způsobující prudkým jasem menší schopnost vidění: o. blesk; o-é červencové slunce; o-é světlo reflektoru; o-é barvy 2. přivádějící v úžas; okouzlující, uchvacující, fascinující, honosný: o-á nádhera; o. ženský zjev; o. půvab; o-á životní dráha; o-é vítězství *3. velmi zřetelný: o-á zřejmost (Čap.-Ch.); → přísl. oslnivě: o. bílý sníh; o. zářit; – o. krásný; → podst. oslnivost, -i ž.: o. bílých stěn; – o. skladby