osnova, -y ž. 1. text. soustava rovnoběžně napjatých nití (na vratidle tkalcovského stavu) tvořící základ tkaniny po její délce: o. a útek; prohazovat člunek skrze o-u 2. soustava rovnoběžných čar: geom. o. přímek soustava navzájem rovnoběžných přímek v rovině; hud. (notová) o. soustava pěti rovnoběžných přímek, do kt. se píší noty †3. plán, záměr (zprav. tajný): zkazila se jí všecka o. (Něm.); aby jí někdo o-u nepotrhal (Herrm.); o. Němců s Maďary proti Slovanům (Arb.) 4. základní plán; rozvržení, dispozice: o. článku; dějová o. románu; práv. o. zákona navrhované znění zákona (podávané k projednání); škol. učební o., čast. mn.; osnovy základní rozvržení látky učebního předmětu: o-y češtiny, matematiky; úč. účtová o. uspořádání účtů podle urč. hledisek do menších celků