ospalý (†ospanlivý) příd. 1. mající, projevující potřebu spánku (op. bdělý); svědčící o potřebě spánku: o-é dítě; být po noční směně o.; – o-é oči 2. jsoucí bez vzruchu, budící sklon k spánku, uspávající: o-é ovzduší; o-é letní odpoledne; o. klid městečka; ospanlivé nebo zpěvavé čtení (Jir.) 3. pomalý, liknavý, mdlý, netečný: o. tok řeky; rozhýbat o-é městečko; → přísl. ospale (†ospanlivě): mžourat o. očima; – o. těžký vzduch; – den se o. vlekl; → podst. ospalost (†ospanlivost Tyl), -i ž.: o. ho přemohla a usnul; – o. dusného letního dne; – kulturní o. netečnost, pohodlnost