ostýchavý příd. (poněkud) stydlivý; nesmělý, bojácný, plachý: je (ženich) o. jako panenka; o. ruměnec; – byl o., málomluvný; chování uctivé, ale ne o-é; o-é mlčení; o. úsměv; → přísl. ostýchavě: o. se ptát, děkovat; o. zaklepat; *ostýchavo: doma jí bylo trochu o. (to učinit) (Herrm.) ostýchala se; → podst. ostýchavost, -i ž.: nemotorná o.; překonat svou o.