ostříž (nář. ostřejš Jir.), -e m. menší dravý pták z příbuzenstva sokola: číhá, krouží kolem jako o.; vyrazit, vrhnout se na něco jako o. prudce, dravě; je jako o. nic mu neujde; mít oči jako o. velmi dobrý zrak, pronikavý pohled: všecko číhavě pozorovat; zool. podrod Hypotriorchis: o. lesní; → zdrob. ostřížek, -žka m. (mn. 1. -žci, -žkové, 6. -žcích)