ostřelovati, řidč. obstřelovati ned. (koho, co) střílet na někoho, něco (zprav. z dálky): nepřítel ostřeloval město z dalekonosných děl; obstřelovati vozy granáty (Haš.); jad. fyz. ostřelovati (co) vysílat urychlené částice (např. ionty, protony ap.) na něj. hmotu: o. bór neutrony