ostych, -u m. (6. j. -u) (mírný, mírně se projevující) stud; nedostatek smělosti vyplývající z pocitu bázně; nesmělost, bojácnost, plachost: dívčí o.; přirozený o.; přemoci nemístný o.; pociťovat před někým o.; o. před lidmi; bez o-u páchané zločiny; – plachý o.; řekl to s o-em u něho neobvyklým