osudný příd. 1. mající neblahý vliv na vývoj událostí, přinášející neštěstí; neblahý, nešťastný, fatální, katastrofální: o. omyl; o-é nedorozumění; o-é následky; o-á náhoda; to se mu stalo o-m; v rozčilení vyslovil o-é slovo; o. den, kdy se stalo neštěstí; o. rok 1620; o-á zpráva o porážce 2. (též †osudní Svět.) mající rozhodující význam pro něčí osud; osudový 2, rozhodný: blížil se o. den zkoušky; o-é okamžikv v životě; o-á nutnost; o-á zápletka; devatero kvítí na o. věneček (Něm.) pověrečné kouzlo, jímž dívky chtěly zvědět, kdo je jim osudem určen; → přísl. osudně: o. se zmýlit; o. neblahé rozhodnutí; o. do něčeho zasáhnout; → podst. osudnost, -i ž. řidč. osudovost: tíha o-i; o. příběhu