osudový příd. 1. osudem daný, řízený, s osudem souvisící, osudu se týkající: o-á síla, rána; o. zvrat; o-á nutnost; Beethovenova O-á (symfonie) V. symfonie e moll; liter. o-á tragédie druh romantického dramatu, v němž rozhodujícím činitelem je osud 2. mající rozhodující význam pro něčí osud; osudný 2, rozhodný: o-á chvíle; o-é rozhodnutí; o. boj; → přísl. osudově: o. rozhodující chvíle; – o. jít za svým cílem; → podst. osudovost, -i ž.: tíha o-i; o. chvíle; o. poslání