otáčka, -y ž. (2. mn. -ček) 1. otočení, obrat, obrátka: o-y motoru, vrtule; roztočit něco na plné o-y (čast. obrátky), přen. expr. dostat (něj. jednání ap.) do běhu ap.: zř. o-y silnice zatáčky; tech. dovolený počet o-ek; počet o-ek za minutu; regulátor o-ek †2. mn. otáčky okolky: co budeme dělat dlouhé o-y? (Tyl)