otírati ned. (1. j. -ám) k otříti: o. nádobí utěrkou; o. nůž do papírového ubrousku; o. si čelo; – o. prach; o. si pot s čela stírat; – kočka otírá hlavu o něčí ruku; ♦ zhrub. o. si o někoho hubu pomlouvat ho; — otírati se ned. k otříti se: nátěr se pomalu otírá; mince se otírají ohlazují; – kočka se jí otírala o nohy; přen. každý si naň troufá, každý se o něj otírá pomlouvá ho; – otírání významu slova ztráta určitosti, výraznosti; → nás. otirávati, otírávati se