otčina, -y ž. 1. kniž. rodná země; vlast, domovina: odejít z o-y do ciziny; cizí zem se mu stala druhou o-ou †2. rodný kraj, rodná obec; rodiště, domov: přivítání, které ji potkalo v o-ě (Herb.) †3. dědictví po otci, otcovský statek: starat se, aby svou o-u dobře vzdělával (Hol.)