otcovský příd. 1. otci příslušející, otci náležející, od otce pocházející: o-á láska; o-á péče; o-á moc; o. dům; vracet se pod o-ou střechu (přen.) domů; o. podíl po otci 2. po předcích zděděný; rodný: o. statek dědičný; na o-é roli (Slád.); řidč. o. jazyk mateřský 3. takový, jaký bývá obvyklý u otce; laskavý, vlídný, přátelský: o. tón řeči; mít k někomu o. poměr; být necitelný, neotcovský (Zey.); o. přítel; → přísl. k 1, 3 otcovsky: o. radit, starat se; – o. shovívavý