otráviti dok. (3. mn. -í, rozk. -trav) 1. (koho, co) usmrtit jedem: o. myši otrušíkem; o. se svítiplynem; ♦ o. červa pitím si spravit chuť, přen. špatnou náladu 2. (co) napustit jedem: o. obilí; o. šípy 3. hovor. expr. (koho, 4. p.; komu co) znechutit, zošklivit, zprotivit, pokazit: ten dovede člověka o.; být otráven kritikou; o. někomu život; — otráviti se dok. 1. onemocnět otravou; zemřít po požití jedu: otrávil se houbami 2. hovor. expr. ztratit dobrou náladu, stát se znechuceným: o. se na přednášce ○ předp. po-, po- se, při-, při- se; — ned. otravovati, otravovati se