otrlý příd. 1. nemající a neprojevující dostatek soucitu, otupělý, zvl. mravně; netečný, necitelný, otupělý, tupý; bezcitný, cynický: o-á soldateska; chlapci o-í v půtkách; o. k vlastní bolesti otužilý proti ní; o. proti urážkám; mravně o.; – o-á lhostejnost; – o. vrah †2. otužilý: o. oř (Pal.); → přísl. k 1 otrle: dívali se o. (Staš.); → podst. otrlost, -i ž.: chlapská o.; mravní o. – zločinecká o.