ověřiti, ověřiti si dok. (3. mn. -í) (co) potvrdit (správnost, pravost, pravdivost něčeho), dotvrdit; přesvědčit se o správnosti, pravosti, pravdivosti něčeho: o. teorii životem; historicky ověřená fakta; vědecké ověření; – o. si zprávu; o. si platnost poučky; práv. úředně potvrdit pravost (podpisu), správnost (opisu), legalizovat: o. podpis; o. opis listiny; — ned. ověřovati