ovládnouti (min. -dl, trp. -dnut) (zast. a bás. ovlásti Vrchl., Dyk) dok. 1. (co, koho) zmocnit se vlády, panství nad něčím, někým; opanovat: nepřítel ovládl zemi; hospodářsky o. svět; nacisté chtěli o. Slovany; o. pole, zprav. přen. zmocnit se vedení, stát se pánem situace, zvítězit nad někým ve sporu ap.; přen. kniž. na podzim pasáci ovládli louky; letadla ovládla vzduch 2. (koho, co) podřídit něčí jednání svému rozhodování; opanovat; zmocnit se vedení, řízení něčeho; (co) podřídit vývoj něčeho svému vlivu; usměrnit, ovlivnit: ovládla muže úplně; o. celé své okolí; – tisk ovládl veřejné mínění; o. průmysl, hospodářství; – o. přírodu, přírodní síly 3. (~; kde; co) nabýt převahy, významného místa v něčem; uplatnit se, zavládnout; opanovat; (koho, 4. p.; †čím, kým) (o citových hnutích) nabýt v někom převahy, vrchu, nabýt nad někým moci; zmocnit se, opanovat: nový sloh ovládl; nové formy podnikání ovládly hospodářský život; – ovládne ji pohnutí; ovládl jím nepokoj (Hol.) 4. (co, koho) uplatnit nad něčím, někým svou převahu, nedat se přemoci; zkrotit, potlačit, přemoci, zvládnout, opanovat: o. své rozčilení; o. sám sebe; o. bujného oře; přen. o. rozvodněnou řeku 5. (co) nabýt znalosti něčeho; osvojit si, naučit se (čemu): o. kuchařské umění; o. cizí jazvk; — ovládnouti se (†ovlásti se) dok. potlačit svá citová hnutí a jejich projevy; opanovat se, přemoci se: včas se ovládl; dovede se o.; — ned. ovládati, ovládati se