oxidovati ned. i dok. chem. (co) provádět, provést oxidaci něčeho; okysličovat, okysličit; — oxidovati (se) ned. i dok. chem. podléhat, podlehnout oxidaci; okysličovat se, okysličit se: anilín (se) lehce oxiduje ○ předp. z-, z- se
oxidovati ned. i dok. chem. (co) provádět, provést oxidaci něčeho; okysličovat, okysličit; — oxidovati (se) ned. i dok. chem. podléhat, podlehnout oxidaci; okysličovat se, okysličit se: anilín (se) lehce oxiduje ○ předp. z-, z- se