oxymóron, -ra s. (z řec.) liter. přívlastek (epiteton), kt. je svým významem ve zdánlivém rozporu s významem podst. jm., které určuje (např. výmluvné mlčení, živá mrtvola); oxymórní příd.: o. spojení
oxymóron, -ra s. (z řec.) liter. přívlastek (epiteton), kt. je svým významem ve zdánlivém rozporu s významem podst. jm., které určuje (např. výmluvné mlčení, živá mrtvola); oxymórní příd.: o. spojení