ozdoba, -y ž. 1. věc (též ornament ap.) něco zdobící, krášlící: zlatá, skleněná o.; o-y z perleti; ornamentální o.; o-y na vánoční stromek; o. vlasů, do vlasů; šaty bez ozdob; mít něco jako o-u; mluvit bez ozdob bez okras, přímo, věcně; řečnická o.; stal se o-ou své rodiny okrasou; zast. být v o-ě královské (Pal.) v koruně; hud. hudební prostředek, jímž je zpestřována základní melodická linie (např. nátryl, obal, trylek ap.) 2. řidč. zdobení, ozdobení, krášlení, dekorace: stromy jsou k užitku i o-ě (Něm.) †3. krása: i vstane kostel v bývalé o-ě (Erb.); → zdrob. ozdůbka, -y ž.: o. z foukaného skla; titěrná o.; slovní, hudební o-y; příd. ozdůbkový