oznámiti dok. (3. mn. -í, rozk. -znam, -znamme) 1. (co; řidč. koho, že...; jak) slovy n. jinak učinit známým, dát na vědomí, dát vědět; ohlásit: o. novinu; o. návštěvu, příchod návštěvy; zvonek oznámil konec hodiny; pes oznámil štěkotem cizince; oznámila, že odchází; s politováním o., že...; o. ústně, písemně, úředně zpravit; o. v novinách, vyhláškou, oběžníkem; pošt. oznámená zásilka †2. (koho s kým, čím) seznámit, obeznámit: autor chtěl nás o. s během této války (Pal.); — †oznámiti se dok. 1. přihlásit se, ohlásit se: oznámili se mu tři mládenci (k práci) (Něm.); mladý sedlák se oznámil, kdo je (Jir.) 2. (s kým, čím) seznámit se, obeznámit se: šťastnáť byla hodina, když jsem se s tebou oznámil (Jir.); — ned. oznamovati, oznamovati se