páchnouti ned. (min. -chl, podst. -chnutí) 1. (~; čím) vydávat, šířit nelibý pach; zapáchat, smrdět, být cítit: tchoř odporně páchl; žluklé máslo páchne; p. plesnivinou, rybinou; ryba páchne od hlavy, přen. chyba je už ve vedení; neos. páchne mu z úst 2. (~; čím; řidč. po čem) vydávat jakýkoli pach: fermež pronikavě páchne; páchnoucí ovčí kůže; p. vlhkem; p. vínem; libě páchnoucí konvalinky, hyacinty (Něm.) vonící; neos. páchlo tu senem; pokojíček, v němž páchlo po hrachové polívce (Jir.) 3. kniž. (čím) jevit stopy něčeho, být podezřelý z něčeho: páchne cizinou, sobectvím a ješitností; to páchne zradou; ta věc páchne čertovinou je podezřelá 4. dok. ob. expr. (kam) zprav. v záp. vstoupit, přijít někam, ukázat se někde, odejít ap.: do hospody ani nepáchl; nepáchne tam ani noha; nesměl z domu p. ○ předp. na-, vy-, za-