pás I, pásu m. (6. j. -u, -e) 1. (též pas, pasu) užší pruh tkaniny, kůže n. i jiného materiálu ovinutý kolem těla ve výši pasu buď pro ozdobu n. k zadržení, stažení někt. části oděvu; opasek: zapnout, zavázat p.; vyšívaný p.; nosit něco za pasem; přepásal se pasem (Vanč.); podvazkový p. na kt. jsou připevněny podvazky (součást dámského prádla); ochranný p. při čištění oken; kýlní p. sloužící k upevnění kýly; záchranný p. k záchraně před utonutím; let. upínací p. k zajištění cestujících v letadle 2. dlouhý pruh vůbec n. pod. předmět určený pro rozmanitá zařízení: běžící p. montážní pásový dopravník s pomalým nepřetržitým chodem; dělat něco na běžícím páse, přen. nepřetržitě, plynule; sděl. tech. zvukový p. proužek, na kt. se pořizuje zápis zvuku: vysílání ze zvukového pásu; tech. profilovaný nekonečný pruh (z kovových článků n. z pryže) poháněný hnacími a vodicími kladkami n. koly vozidla určeného pro pohyb v terénu: dopravní p. pásový dopravník, transportér; montážní p. pásový dopravník používaný pří proudové n. plynulé montáži k posunování montovaných předmětů; pilový p. ocelový pruh opatřený zuby; dopr. kolejnicový p. kolejnice pevně spojené v jeden celek; stav. klenbový p. úzký pruh valené klenby, kt. nese zdivo nad otvory; voj. nábojový p. pruh z tkaniny n. z kovu, do kt. se zasouvají náboje; zahr. lepový p. 3. dlouhý, souvislý pruh země, vody aj.; pásmo 2: p. hor, lesů, řek; zelený p. podél silnice; pobřežní p.; na podlaze se leskl zlatý p. slunce; zeměp. pásmo, zóna: mírný, studený p., les. ochranný p. pruh lesa, kt. se ponechává při mýcení; meteor. p. vysokého tlaku; dopr. plocha vymezená pro dopravu v urč. směru n. pro urč. dopravní prostředek: silniční, dálkový p.; okružní, průběžný p.; vozový p. 4. pruh vůbec: dějep. břevno v erbu; včel. pásy plodové kruhy, v kt. klade matka v úlu vajíčka; geom. přímý p;. p. rovnoběžek část roviny omezená dvěma rovnoběžkami; kulový p. část kulové plochy mezi dvěma rovnoběžnými rovinami, → zdrob. pásek, páseček v. t.