páter, -a m. (z lat.) círk. titul katolického kněze (zkr. P.); kněz vůbec: p. Stanislav Vydra, slavný matematik (Jir.); p. převor; žert. p. Vyklouz zběhlý katolický teolog; – studuje na pana p-a; zast. ob. pan p. kaplan; → expr. zdrob. páterek, -rka m. (mn. 1. -rkové, -rci, 6. -rcích); páteřík v. t., páteříček v. t.; — *páter, -u m. páternoster (Baar)