péci ned. (j. 1. peku, -ču, 2. -češ, 3. mn. -kou, -čou, rozk. pec, peč, min. -kl, trp. -čen, přech. přít. -ka) 1. (co) připravovat pokrmy přímým působením tepla n. jeho sáláním (v peci, v troubě ap.): p. chléb, koláče, cukroví, maso; pečená husa; p. brambory v ohníčku; ♦ čeká, že mu budou pečení holubi lítat do úst že se bude mít dobře bez vlastního přičinění; je tam pečený vařený stálým hostem, velmi často; pánbůh peče oplatky (přísloví) oplácí zlé; řidč. lidé nevaření — nepečení (Havl., Hol.) ani dobří, ani zlí; lhostejní 2. expr. řidč. (o slunci) silně hřát; pálit, pražit: slunce nám peklo do zad 3. expr. (co) něco ujednávat, připravovat, strojit: pekli zprávu narychlo ledabyle, narychlo sestavovali; pekli to za jejich zády; peče se to pod pokličkou 4. ob. expr. (s kým) přátelsky se s někým stýkat, držet s někým (též o důvěrném vztahu muže a ženy): s příbuznými nepečou; už tři roky pekla s jiným; — péci se ned. 1. přímým působením tepla n. jeho sáláním (v peci, troubě ap.) nabývat příslušné úpravy: husa se už peče 2. expr. trpět horkem n. vedrem: p. se u kamen, na slunci; pekla se ve vlněných šatech ○ předp. do-, na-, o-, po-, pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, z-, za-; → nás. pékati, pékávati, ob. píkat (Erb., Hol.), píkávat (Maj., Rais) ○ předp. v. péci kromě na-, u-, v-