píka (zast. ob. pika Havl., Něm., Herrm.), -y ž. (z fr.) stará útočná bodná zbraň s násadou; kopí: dlouhé píky husarů; ponocný s píkou a s rohem; ♦ sloužit od píky (zprav. od piky) od nejnižší hodnosti; začít (v něj. oboru) od píky (piky) na nejpodřízenějším místě, s obyčejnou, často pomocnou prací