pískot, -u m. (6. j. -u) pískání: p. diváků; p. klarinetů; – p. housátek; ptačí, komáří p.; – p. lokomotivy hvízdání; p. v rádiu; – expr. hřmot, p., volání vřískot, jekot; med. p-y pískavý zvuk způsobený chvěním nitkovitého hlenu v průduškách, slyšitelný při poslechu plic