pěší příd. 1. pohybující se po vlastních nohou (často v protikladu k jedoucímu): p. posel; p. turista; p. zástup; voj. dř. p. vojsko, p. jednotky, p. pluk (dnes) střelecký 2. konaný, obstarávaný chůzí, nikoli jízdou: p. výlet; den p. cesty; p. dráha cesta upravená pro chůzi; hist. p. robota vykonávaná bez potahu (op. tažní); — zpodst. pěší, -ho m.: cesta jen pro p.; → přísl. pěšky v. t.