příšerný příd. 1. vzbuzující děs, hrůzu, odpor; hrozný 1, strašný, děsivý, děsný 1: p-é sochy bohů nestvůrné; p-á tvář; p-é vytí hyen; p-é krvavé stopy; p. nálet; starý p. činžák velmi ošklivý 2. hovor. expr. neobyčejný, veliký, hrozný 2: usnul p-ou slabostí (Čap.-Ch.); p. nepořádek, povyk; p-á otrava; — zpodst. *příšerno, -a s. kniž. děs, hrůza 1: přítmí duše plné p-a (Kar.); → přísl. příšerně: oči sovy v temnu p. svítily; baba p. zaskuhrala; – hovor. expr. p. ho bolí hlava velmi; šel p. pomalu; → podst. k 1 příšernost, -i ž.: p. chvíle, nebezpečí; p. jeho mlčení