přílišný příd. jsoucí nad náležitou míru; nadměrný: p-á námaha; p-á skromnost; → přísl. přílišně: p. spěchat; → podst. přílišnost v. t.
přílišný příd. jsoucí nad náležitou míru; nadměrný: p-á námaha; p-á skromnost; → přísl. přílišně: p. spěchat; → podst. přílišnost v. t.