přímý příd. 1. takový, kt. se neodchyluje od původního směru; rovný: p-á čára; p-á cesta, p-é ulice; p. pohyb; p-á rána do terče; p. nos; geom. p. úhel jehož ramena jsou dvě opačné polopřímky, o 180°; zeměp. p-á vzdálenost vzdušnou čarou; sport. p. sek (v šermu) vedený nejkratším směrem; těl. p. směr rovně vpřed 2. takový, kt. směřuje vzhůru; vztyčený, vzpřímený, rovný: p-á postava; p-é držení těla; p. klas pšenice; bot. čistec p. 3. zúčastněný, činný, vzniklý, možný bez prostřednictví někoho, něčeho; bezprostřední 1 (op. nepřímý): p. účastník (bojů); p. potomek (slavného umělce); p. vliv; p. následek činu; p-é nebezpečí; p-é zprávy; dopr. p. vůz, vlak v němž se jede bez přesedání; p-é spojení; tech. p-é osvětlení, zahřívání při kt. světelné paprsky, teplo vycházejí ze zdroje přímo; p. kohout kt. má jedno hrdlo vstupní a druhé výstupní; p-é barvivo použivatelné bez ustalovacího procesu; motor. p. záběr bez zařazení převodu; mat. p-á závislost; p-á úměrnost; p-á shodnost; biol. p-é dělení buňky při kt. se neobjevují chromozómy, amitóza; voj. p-á střelba při kt. je vidět cíl ze stanoviště střelce; fyziol. p-é vidění při kt. se viděný předmět zobrazuje ve žluté skvrně (op. nepřímé); fyz. p. obraz vznikající při normálním pozorování (op. převrácený); filos. p. důkaz dokazující pravdivost tvrzení přímo, nikoli dokazováním jeho opaku (op. nepřímý); jaz. p-á řeč, p-á otázka reprodukovaná samostatnou větou n. větami tak, jak byla pronesena (op. nepřímá); p. předmět vyjádřený 4. pádem; p-é pády první a čtvrtý; veř. spr. p-é daně takové, kt. jsou přímo předpisovány a vybírány 4. upřímný, otevřený 6: na p-ou otázku dát p-ou odpověď nepokrytou, jasnou; p. pohled; p. člověk; p-á povaha; p-é jednání přímočaré, bezelstné 5. naprostý, úplný: bydlet v p-ém sousedství bezprostředním; lhostejnost, často p-á neúčast; přísl. přímo, přímě v. t.; podst. přímost v. t.