přísný příd. 1. takový, kt. nic neslevuje, neodpouští, nepromíjí; tvrdý, neúprosný, příkrý 2, ostrý 8, 9 (op. shovívavý, mírný 1, laskavý 1): p. otec, učitel; p. trest; p-é měřítko; p-é dopravní předpisy; p-á kontrola; p-á kázeň tuhá; p. duch husitství; p. republikán zásadní; p. pozorovatel bedlivý; být p. na někoho, k někomu; zast. škol. p-é zkoušky rigoróza 2. nedovolující výjimku, odchylku; úplný, naprostý; přesný 1: p-á zdrženlivost; p-á dieta, čistota; p-é mlčení; nejpřísnější inkognito; p-é tajemství; – p-á mluva číslic; p-á specializace; p-á kopie přírody (Ner.); je p. v plnění povinností 3. působící neradostně, zasmušile; vážný, strohý, upjatý: šedé, trochu p-é tapety; p. obličej, hlas; — zpodst. *přísno, -a s.: strojit tvář do p-a (Kos.); → přísl. přísně: p. posuzovat, napomenout, potrestat; – sloh p. vědecký; p. zachovávat tajemství; p. důvěrné; p. rozlišovat; p. vzato, je tomu tak; u nás se to tak p. nebere; – p. se tvářit; → přísl. k 3 *přísno: zde (ve vězení) bylo p. (Sab.); → podst. přísnost v. t.