přístup, -u m. (6. j. -u) 1. možnost někam vstoupit, někam se dostat; přistoupení 1, přistupování 1: nepovolaným p. zakázán; ke zkouškám má každý p.; získat někam p.; mít volný p. na porady; nesnadný p. k hradu; stromy brání p-u slunečních paprsků; mít p. do knihovny, k pramenům; řidč. kniž. nemoc nemá k němu p-u (Hol.) je proti ní odolný 2. místo, jímž se někam vstupuje, vchází; vstup, příchod 3: zatarasit p. k řece; p. z ložnice do koupelny 3. řidč. přistoupení 4, 5: p. státu k paktu 4. často publ. postoj 2, poměr 1, stanovisko (k čemu): realistický p. k práci; ideově chybný p. k uměleckému projevu; nový p. k problematice