přítel

, -e m. (mn. 1. přátelé, 2. přátel, 7. přáteli, †přátely) (přítelkyně v. t.) 1. kdo si s někým dobře…

přítelkyně

, -ě (2. mn. -yň, -yní), poněk. zast. přítelka, -y (†přítelnice, -e, Wint.) ž. k přítel 1, 2: p. z d…