přízemní (*přízemný) příd. 1. (též *přízemkový) umístěný v přízemí; (o budovách) mající jen přízemí: p. byt, okno; p. chodba; p-ná místnost (Jir.); stav. p. podlaží přízemí 1; – p. budova; domy patrové i p-kové (Rais); p-ný dvorec (Herb.) 2. jsoucí při zemi, nízko nad zemí: p. mlhy; p. ječmen nízký; bot. p. listy vyrůstající naspodu stonku u země (např. u jitrocele); p. růžice listová; meteor. p. klima vrstvy vzduchu přilehlé k povrchu země; sport. p. hra, střela (v kopané) nízko nad hrací plochou; let. p. let 10-50 m nad zemí 3. expr. mající nízkou úroveň, zvl. duševní n. mravní, svědčící o takové úrovni, příliš střízlivý; prozaický 2: p. maloměšťácká panička; p. mozeček (Fuč.); p. merkantilní hledisko (Štoll); → přísl., zvl. k 3, přízemně: expr. p. uvažovat; umění p. šedé; → podst. k 3 přízemnost, -i ž.: expr. měšťácká úzkoprsost a p. (Fuč.)