přečísti dok. (1. j. -čtu, rozk. -čti, -čtěte, min. -četl, -čtla, -četla, trp. -čten) (co) 1. k čísti; od začátku do konce čtením se s něčím seznámit, něco poznat: přečetl mnoho cestopisných knih pročetl; p. si noviny; p. (román ap.) jedním dechem; veřejně p. rozsudek; přen. dovedla p. jeho myšlenky; řidč. ve spoj. p. někomu levity (Her.) vyplísnit ho; vyčíst mu něco 2. dovést rozluštit (něčí písmo): přečte jakýkoli rukopis; písmo nebylo k přečtení; — ned. přečítati I